The document below contains the Tem language village history for Aguidagbade, near Sokode. Original village research and text was by Morou Tchayao for EDITEM in 1986. It has been retyped by the Tem Language Committee (CLTem) in 2015. If you have a village history you would like to see posted here, you may submit the text to the CLTem using the link at the bottom of the page.
Agidáagba-dɛ́ɛ kutoluú
Agidáagba-dɛ́ɛ ńba waagálɩ́ná «Káláŋa » gɛ bɩka bɛ́nzɛɛ́ «Ɖɩkɛ́ɛnɩwá». Báagálɩɩ Káláŋa nɛ́ ngɛ bɛɛɖɛ́ɛ Ɖancɔ́; ńna gɛ baagálɩɩ bɔkɔ́nɩ bosúu bʊ́ʊ nakʊ́rʊ-daá bánÿaá ńnaamʊ́ sɩsɩ : Kanjaawʊ́. Bánÿaá Kanjaawʊ́ ɖɔ́ nɛ́, bɩgɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ gɛ. Kʊ́bɔnɩ́ weení weení wɛɛgɛ́dɛ́ wɛ nɩ́bááwʊ nɛ́, ɩlɛ́ gɛ bánÿaá Ngí Táágbá Mɛ́nɖɛɛ́ Ngí-dɛ́ɛ Táágbá gɛ bɩɩbɩ́sɩ sɩsɩ Agidáagba-dɛ́ɛ.
Bɔwɛ ńnaamʊ́ gɛ wɩ́rɛ bʊjɔɔ́ɔ nɛ́; ngɛ baalɩ́ɩ Kanjaawʊ́-daá bakpa bʊ́ʊ-kɩdɛrɛwʊ ńgɩ ɖɔɔzɩ́. ńna gɛ boosúu bɛdɛ́ɛ kɩyakʊ bánÿám kudongolíyɔ́ɔ. Bɔwɛ ńnaamʊ́ bɩlɛ́ … hálɩ wúrowá nɔwɛ́lɛ iɖi kowúrɔɔ. Toozo ńnɩ́ Wúro-kʊ́ra ɩzá-daá gɛ baamʊ jááma; bɩka Wúro-Caá-Samá ɩlɛ́ ɩmʊ Faránsɩ.Agidáagba-dɛ́ɛ ńba ɖawaalɩnáa gɛ Ɖancɔ́ ńba;bɩka benewáa gɛ Kóólináa ńba,na Kejikáńjɔ́ ńba; barɩ́ŋa, bajaa kʊ́ɖʊḿ gɛ.
Agidáagba—dɛ́ɛ, na Kóólináa, na Kejikáńjɔ́, bɛdɛ́ɛ sɔ́ɔ́zɩ wensí bánlám sɩ nɛ́, na Ɖancɔ́ ńba ɖʊɖɔ, barɩ́ŋa, bɛdɛ́ɛ sɔ́ɔ́zɩ kɛ́ɛ kʊ́ɖʊḿsɩ gɛ. Ɖancɔ́ ńba-dɛ́ɛ lɩzɔ́ɔ gɛ «Kebíga». A bɩgɛ́ɛ wúro naárʊ waazɩ́ tɛ́ɛ́dɩ tɩḿ tɩnaazáánɩ́ tɩdaá, asée Ɖancɔ́ lɩzɔ́ɔ waawɩ́lɩ kɩwɩlʊʊ tɛ́ɛ́dɩ tɩɩganáa iyuú batɩlɩ́ sɩsɩ nabʊ́rʊ waalá bɛdɛ́ɛ ńnɩ́ naárʊ.
Agidáagba-dɛ́ɛ ɖanjá, kowurásɩ 6 gɛ beegéɖí. Loɖo ńnɩ waagágʊ́sɩ́ ná ɖoo bɛdɛ́ɛ ɖanjá. Wúro ɩmʊ́ gɛ bánÿaá sɩsɩ: Wúro-Boɖé, (Baanya-dɛ́ɛ).
Agidáagba-dɛ́ɛ, ɖánnáa kowuro-bɔ́ɔ́nɩ 4:
1. Wúro-Baanya-dɛ́ɛ
2. Wúro-Jɔbɔ́-dɛ́ɛ
3. Wúro-Akoríko-dɛ́ɛ
4. Wúro-Kʊ́ra-dɛ́ɛ
Wúrowá wenbá beeɖi kowúrɔɔ ɖoo ɖanjá hálɩ kɩ́faɖɛ ɖɩna nɛ́, bɛdɛ́ɛ yɩrá nɖɔ́; báa weení na ɩdɛ́ɛ kowuro-bɔɔwʊ́:
Ngí-Táágbá, ɩlɛ́ woozuu ná tɛ́ɛ́dɩ.
1. Wúro-Jɔbɔ́ (Wúro-Jɔbɔ́-dɛ́ɛ)
2. Wúro-Aɖóḿ (Akoríko-dɛ́ɛ)
3. Wúro-Kʊ́ra (Wúro-Kʊ́ra-dɛ́ɛ) ɩlɛ́ waamʊ ná Jáámáwá.
4. Caá-Samá (Baanya-dɛ́ɛ) ɩlɛ́ waamʊ ná Faránsɩwá.
5. Wúro-Akɔ́ndɔ (Akɔ́ndɔ-dɛ́ɛ) Wúro ɩmʊ́ nɛ́ ,ɩdɛ́ɛ tɔ́m waalá ɖóni pááá bɩdɛkɛ́ɛna amʊʊzɛ́.Biiyéle ɩdɛ́ɛ sɩ́m-wɔ́rɔ́ nɛ́, ɩdɛ́ɛ ńba weeze tɛ́ɛ́dɩ, káma,waanáázɩ ɩráa bɩdɛkɛ́ɛ na cɩ́kɔ. Báa na sinje wʊ́rɛ kɩna gɛ nyáádála Agidáagba-dɛ́ɛ nbɔ́ɔ́zɩ sɩsɩ: báwɩlɩ nya Akɔ́ndɔ-dɛ́ɛ,barɩ́ŋa bɛɛyɛ́ɖɩ bɩtɛ́.
6. Wúro-Boɖé,ɩlɛ́ waagálɩ́zɩ́ ná tɛ́ɛ́dɩ. kɩdɛrɛwʊ-daá.Ɩdɛ́ɛ kowuro-bɔɔwʊ́ gɛ (Baanya-dɛ́ɛ).
7. Wúro –Buraáma (Wúro-Jɔbɔ́-dɛ́ɛ)
8. Wúro-Akoríko Aláasanɩ(Wúro Akoríko-dɛ́ɛ)
9. Wúro-kʊ́ra Táayiru(Wúro-Kʊ́ra-dɛ́ɛ). Ɩlɛ́ iɖíi na kʊ kowúrɔɔ ɖɔ́.
Ɖɩkɛ́ɛ́nɩ́wá baasí, sɛ́ɛ́dɩwá ndɩndɩ gɛ Agidáagba-dɛ́ɛ: Mɔ́ɔ́lá, Kóóli, Nɩ́cɛ́ɛ, Sengbewá, Ɖáárʊwá, Nɔwɔ́ɔwá, Nánta.
Agidáagba-dɛ́ɛ ńba-dɛ́ɛ kangara nɛ́,tɛ́ɛ́dɩ rɩ́ŋa waada ná nɔɔ́ bacáa kɩ. Bɛdɛ́ɛ kʊ́bɔnɩ́ gɛ banŷaá sɩsɩ: Búkarɩ-faadɩ́nɩ. Bɛdɛ́ɛ kangara kɩḿ kɩ́nveríi bɛdɛ́ɛ weezuú na alaafɩ́ya-ɖoozɩ́. Weení ɩrɩ́ŋa sɩ ɩlá ɩrawʊ́ juutá nɛ, kangara kɩḿ kɩ́nwɩlɩ́ɩ́ kʊ bʊdʊ́ʊ ɩzɩ́rɛ.
Agidáagba-dɛ́ɛ Lɩzásɩ:
Agidáagba-dɛ́ɛ lɩzásɩ kɛ́ɛ 5: Kanjaawʊ́, Kúbiyɔ́ɔ, Ńbo-Ńbo, Káńnyáázɩ, Caá-Buruú,
Kanjaawʊ́ nɛ́,kɛlɛ́ kɛgɛ́ɛ fɔɔrɔɔ́ gɛ.Cɔnjɔŋá-dɛ́ɛrɛ, bɩka kozuwáa. A sɩ baláa kɛ,kelimbíré cɛ́ńgbála gɛ bánlaá kɛ. Amá, kɔwɛná kɩwɩlʊʊ nakʊ́rʊ kánwɩlɩ́ɩ tɛ́ɛ́dɩ-daá. Kángalɩzɩ́ɩ kadɩ kɛdɛ́ɛ naḿ abaalʊ́ gɛ ɩkɔ́nɩ wéngilím tɛ́ɛ́dɩ-daá Bɩdɛ́ɛ naḿ ɩmʊ́ nɛ́, ɩ́na ɖaána namɩ́nɩ bɛdɛ́ngɛɛzɩ. Na kʊ́bɔnáa wooyuú batɩlɩ bɩlɛ́ nɛ́, na bakpa naḿ ɩmʊ́ boboná bakálaa kɛ.
Kúbiyɔ́ɔ nɛ́, kɛlɛ́ kɛgɛ́ɛ booniyɔ́ɔ-dɛ́ɛrɛ gɛ. Kanjaawʊ́-dɛ́ɛ bú naárʊ nbɩlɛ́ kɛlɛ́.Wenbí ńŋɩnáa bánlaá kanjaawʊ́ nɛ́, bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ kaḿ.
Ńbo-Ńbo ɖʊɖɔ kɛ́ɛ booniyɔ́ɔ. Amá, Kanjaawʊ́-dɛ́ɛ bú naárʊ ɖʊɖɔ nbɩlɛ́. Wenbí ńŋɩnáa bánlaá kanjaawʊ́ nɛ́, bɩlɛ́ ɖʊɖɔ gɛ bánlaá kaḿ.
Káńnyáázɩ kɛlɛ́ nɛ́, kɛdɛkɛ́ɛ Kanjaawʊ́-dɛ́ɛ bú. Kɛlɛ́ kɛgɛ́ɛ bʊ́ʊ́rɛ gɛ. Bánlaá kɛ kelimbíré báa wenɖé abaalʊ́.Tɛ́ɛ́wʊ gɛ kɔ́ngɔnáa.
Caá-buruú nɛ́,kɛlɛ́ kɔjɔɔ́ɔ gɛ nyasɩ . Yíkayɔ́ɔ ɖɔ́; bɩɩnyɔ adɛ gɛ bɩka bɩngbanáa ɩsɔ́ɔ́dáá. A bɩ́nɩ waadála, bɩnÿáa, na bɩkálɩ́zɩ́ kɩ́fasɩ. A sɩ baláa kɛ, kelimbíré kʊ́fʊlʊḿɖɛ báa wenɖé gɛ bánlaá kɛ. Tɛ́ɛ́wʊ ɖʊɖɔ gɛ kɔ́ngɔnáa, na weezuú na alaafɩ́ya.
Tɔ́ɔ, wenbí Agidáagba-dɛ́ɛ yáásɩ kɛ́ɛ bɩ nɛ́ nbɩlɛ́.
Mogoobíya aláa na abaaláa Tem kalaɖáa, tákaraɖá kɩna, kɩgɛ́ɛ kúnvulísi ɖáázá-ɖɔ gɛ. Kɩ́nwɩlɩ́ɩ ɖáa caanadɔ́m wentí ɖáá ɖájaájaanáa wáalá bɩ gɛ ɖɛ́dɛ́ɛ tɛɛvʊ́lásɩ woozúu susúu nɛ́.
Amá, ɖénveerím mɩ́ɩ sɩsɩ: tɛ́ɛ́dɩ cɩ́kɔ gɛ ɖáńbɩɩzɩ ɖɩŋmáa.Bɩlɛ́ nɛ́, a weení ɩnyɩ sɩsɩ:ɩwɛnɛ́ bɩdɛ́ɛ ɩzáfúlúɖe tɛ́ɛ́dɩ natʊ́rʊ-rɔɔzɩ́ nɛ́, wánbɩɩzɩ́ ɩkáŋmaa ɖáa wentí tɩrɩ́ŋa tɩwɛ nɛ́, bɩka ɖɩbɩ́ɩ́zɩ ɖɩnyɔ́ɔ́zɩ ɖɩlá ńŋɩnáa tɩɩganáa ɖáńláḿ tɩ nɛ́.
Ɖɛ́dɛ́ɛ adɩrɛ́ɛ́sɩ nɖɔ́:
Tem ŋmáádɩ EDITEM
Múgoobú : Caanyáawʊ Kpeegúúní «Móóru»
1ère édition Juin 1986.
2ème édition Juillet 1989.
3ème édition ressaisi par CLTem en 2015.
CLTem, BP 200, Sokodé, TOGO
